Martin Malý (Arthur Dent) – rozhovor

1. Dobrý den, na svém blogu Misantropův zápisník máte sloupec „Aby bylo jasno…“, ve kterém uvádíte svůj názor na široké spektrum věcí. I v článcích se často objevuje vcelku jasný postoj k různým tématům. Opravdu si dokážete vždy vytvořit pevný a jasný názor? Nepochybujete někdy o tom, co jste napsal?

Ale jistěže pochybuju. Pochybuju když to píšu, pochybuju když to po sobě čtu, pochybuju když to vydávám. Jen hlupák nikdy nepochybuje. Člověk, který přemýšlí a vidí dál než za první roh, musí pochybovat, protože si nikdy není jist, jestli vidí dost daleko. Problém je, když člověka pochybnosti paralyzují natolik, že se bojí udělat krok a vymlouvá se na to, že nevidí všechny důsledky. Je normální nevidět všechny důsledky, ale nelze kvůli tomu stát na místě.

Ono je to pohodlnější – nemít na nic názor a vymlouvat se na pochybnosti. Alespoň pak nemusíme přiznat, že jsme se zmýlili. Ale pochybovat lze, dokud se člověk nemusí rozhodnout. A já si nemohu dovolit luxus „nerozhodovat“ – proto pochybuju, dokud se nerozhodnu. A pak nesu důsledky svého rozhodnutí, a k tomu patří i pokřik a kritika těch, co rozhodnout nemuseli. Ano, snažím se ve chvíli, kdy se rozhoduju, mít jasný názor. Pevný být nemusí – můžu zjistit další informace, které můj názor změní. Ale jasný, to ano.

K tomu sloupci „aby bylo jasno“ – jde o reakci na některé komentátory, kteří měli nutkavou potřebu mi napsat, co si podle nich myslím, a co si oni o tom myslí. Tak jsem jim usnadnil odhalování. Teď můžou přijít, odplivnout si, že jsem hnusný zastánce jaderné energetiky (či tak něco) a zase odejít, aniž by se museli rozčilovat nad tím, co píšu. A je jasno.

2. Smrdí samochvála?

Jak komu. Jak čí. Záleží na míře. Obecně jsem přesvědčen o tom, že schopný člověk se může pochválit – a stejně tak unese, když slyší, že se chválí někdo jiný. Když sám něco umím, tak přeci nemám důvod, abych se rozčiloval, když o sobě někdo jiný prohlásí, že se mu něco povedlo, že něco dokázal, že je v něčem dobrý. Nevím, proč by to schopnému mělo z principu vadit. Jen lidé, co si nejsou jisti sami sebou, nesnesou, když se někdo pochválí, a mají touhu mu to vytmavit.

3. Jaké jsou podle Vás důvody, že český internet je o (ne jeden) krok zpět oproti internetu zahraničnímu. Nebo je to pouze můj pocit?

Mám pocit, že kdysi býval na stejné úrovni, dokonce snad i vepředu. Pak se nějak opozdil, zabrzdil, ustrnul… Nevím čím to je, důvodů může být spousta. Třeba to, že se těžiště přesunulo od „geekovin“ k byznysu, a tady je málo lidí, co dokáží byznys dělat. Rozhodně míň než programátorů. Takže český internet možná trochu zamrzl v té anarchisticko-komunitární fázi, spousta tvůrců považuje byznys div ne za sprosté slovo, no a spousta „byznysmenů“ zase zná jen poučky ze školení. Výjimkám čest! Když se k tomu přidá konzervatismus vývojářské obce a česká specifika, tak je výsledkem ten dvou- či tříletý skluz. Je pro mne trochu nepochopitelné, že IT veřejnost na jedné straně žehrá na zpoždění českého webu, na druhé straně se ale na novinky z oboru dívá s až nepochopitelnou skepsí a lokální varianty nelokalizovaných světových služeb s despektem odsuzuje za to, že nejsou „inovativní“. Možná právě v tom čekání na originální myšlenky tkví zpoždění webu.

4. Máme tu generaci pánů Malých, Grudlů, Hulánů, Lešetických, Staníčků, …, kteří něco vytvořili. Je v dohlednu nějaká další generace, která zase posune český internet o krok dál, nebo se tu za chvíli začneme topit v MFA webech a zbytečných katalozích?

Ale jistě že tu je, co to je za otázku? Tvořiví lidé tu byli, jsou a budou, to že „kdysi“ byla nějaká „generace“ je jen optická iluze – dneska je totiž větší konkurence. A tak zatímco dřív bylo na internetu pár geeků, tak dnes je mnohem těžší proniknout. Situace je podobná blogování – v době, kdy bylo v ČR padesát blogů bylo snadné být bloggerskou star. Když pak bylo blogů pět set, tak už bylo těžší být výrazný. No a dnes…? Ostatně, možná z toho pramení pocit, že staří páprdové tvoří kliku, která mezi sebe nechce pustit mladé nadějné bloggery. Realita je taková, že páprdové žádnou kliku netvoří, prostě se jen po těch letech znají a takříkajíc si vystačí

5. Zastavme se u webdesignu. Pokud se podívám na webdesignerská fóra, hemží se to tam pochybnými nabídkami tvorby www stránek a aplikací. Byl byste pro, kdyby se inzerce na těchto fórech zpoplatnila? Osobně jsem s tímto názorem docela narazil.

Proboha, proč? Co by to přineslo? Reálný užitek veškerý žádný. Nejde o to, jak pochybné nabídky jsou. I pochybné nabídky na trh patří. Důležitější je, aby si zákazník uměl vybrat. Ve chvíli, kdy i zákazník pozná pochybnou nabídku, tak není co řešit. A z čistě misantropického hlediska: Pokud zákazník nepozná pochybnou nabídku, tak si zaslouží, aby na ni naletěl! Zpoplatnění inzerce nevede nikam, pro pochybné nabízeče těch pár korun za inzerát nepředstavuje překážku.

6. Jsou mnozí autoři webových projektů skutečně tak nesoudní nebo jsou líní a jen pokoušejí štěstí? Víte co se o tom unaveném štěstí říká…

Asi vím, na co narážíte… Někteří jsou jen nezkušení. Jsou mladí, nemají srovnání, přečetli si nějaké blogposty o tom, jak snadno se na internetu vydělají peníze, tak si koupí doménu, nainstalují free soft a očekávají, že web padne z jejich projektu na bok, nebo že aspoň vydělají svých prvních sto dolarů v AdSense. Stačí pár zkušeností, pár let, a sami zjistí, že tudy cesta nevede. Všichni jsme to v určitém věku zjistili. Někteří jsou možná opravdu nesoudní, ale o ty se postará trh. No a někteří možná i vědí, že nedělají nic světoborného, ale doufají, že se jim povedlo přidat něco, co by se mohlo ukázat jako ta rozhodující feature, která přivolá znavené štěstí. Ale lenost bych v tom neviděl, spíš tu nezkušenost.

Ovšem naprosto vražedným mixem je nezkušenost, nesoudnost a nestoudnost. Takový člověk neví, že vyváří osmou kopii z pátého klonu, ale je přesvědčen o tom, že nápad „nainstalovat phpBB a mít fakt nejlepší fórum“ ještě nikdo neměl. Navíc tomu věří, a i když mu počítadlo návštěvníků ukazuje dvoumístná čísla denně, tak je přesvědčen o tom, že to dokáže vytáhnout na těch sto tisíc za den bez problému hned za rok. A rovnou už v té době žije a jedná z pozice mediálního magnáta, co hýbe trhem, a div nepodává žaloby za křivé slovo. To je kombinace, které je lépe se obloukem vyhnout.

7. Přemýšlel jste někdy, že se přestěhujete do ciziny?

Ano. Neustále. Jen intenzita nutkání se mění v závislosti na okolnostech, nejčastěji na momentální politické situaci v zemi, a osciluje od touhy po změně až po reálné zvažování „Kdy, kam, co tam, co se psem?“

8. Vám se snad nelíbí Seznam2?

A vám snad ano? Ale znám i horší – kdysi kdosi představil „vyhledávač“, který spočíval v jednom textovém poli a tlačítku. Nic víc na stránce nebylo a jmenovalo se to i zhruba stejně logicky – něco jako „Jdi-do-toho.cz“ (ale to si nepamatuju). Pokud člověk usoudil, že to je vyhledávač, napsal tam nějaký text a kliknul na to jediné tlačítko (opět s nápisem „Jdi do toho!“), tak zjistil, že celé tohle byla fasáda pro starý dobrý Google Search API. V tomhle „projektu“ se nezkušenost potkala s neskromnými ambicemi, ten člověk dokonce psal, že věří, že to lidi budou používat míst Googlu, protože – cituju – „to je jednodušší přeci, je tam jen jedno to pole a tlačítko“.

Jiří Šarišský
Latest posts by Jiří Šarišský (see all)

Související příspěvky:

Martin Schlemmer (Retal) – rozhovor Jaroslav „Dero“ Polakovič – rozhovor Petr Mára – rozhovor Jan Březina – rozhovor