Rozhovory s internetovými osobnostmi na Pěstujeme web

Martin Schlemmer (Retal) – rozhovor 26. 7. 2009 Ne 16.02

1. Dobrý den, Martine. Jak Vás napadlo založit Webtrh? Jaké byly Vaše důvody pro založení takového projektu?

Dobrý den. Webtrh jsem založil jako živnostník pracující z domu na internetu. Byl zamýšlený jako diskuse a místo setkávání pro další podobně pracující lidi. Tehdy jsem měl jen nevyřčené tušení, ale dnes vím, že díky internetu vzniká nová společenská skupina online freelancerů. Někteří z nich jsou spokojení jako freelanceři a provozovatelé drobných projektů, někteří se časem nechají zaměstnat, někteří naberou zaměstnance, ale vždycky budou chápat nádheru a svobodu teleworkingu. A díky tomu, že pracují sami nebo v malých týmech, dokáží rychle zachytit nové trendy, ať už v oblasti marketingu, programování, designu.

2. Jaké byly začátky Webtrhu? Trvalo dlouho, než lidé tuto, u nás novou, službu přijali a začali obchodovat,, nebo naopak krátce po spuštění byl nával? Odkdy Webtrh běží?

Psal jsem oblíbený blog a čtenáři přišli na Webtrh sami. Poznáte je podle uživatelského ID pod 500. Fórum bylo zpočátku rozšířením diskuse lidí, kteří se už znali odjinud. První příspěvek jsem napsal 14. 12. 2006. Odpověď přišla za pár hodin.
Jelikož jsem nechal fórum růst přirozeným způsobem, nějaký nával v prvních dnech se nekonal. Po roce bylo na Webtrhu tisíc členů, po dvou letech pět tisíc a dnes, po dvou a půl letech, se blížíme k deseti tisícům.
S růstem se samozřejmě mění i fungování komunity. Když nás bylo dvě stě, bylo to jako mezi známými. Při dvou tisících jsem stále znal všechny účty alespoň podle nicku. Dnes už to nejde.

3. Čím to, že u nás zatím nevznikla konkurence podobných kvalit?

Je těžké mluvit o „konkurenci“ u fóra. Všichni diskutujeme na více místech, účast na jednom nevylučuje ostatní. Vidím několik dalších míst, kam webtržníci chodí. Diskuse na JakPsatWeb.cz je z nich největší a víc zaměřená na technickou podstatu webu. Našlápnuto mělo doménové forum Domainer.sk, ale od té doby, co ho původní, nadšený provozovatel prodal, spíš stagnuje. Nové a zaměřené na ekonomickou a byrokratickou stránku podnikání je forum na Opodnikani.cz. Grafici chodí na Grafiku nebo Tutorials. A pak lidé navštěvují zahraniční diskuse Digital Point, Sitepoint, Wicked Fire atp.

Spuštěním nového trhu, veřejných poptávek a aukcí jsme začali působit na poli, kde dominuje Aukro a Epoptávka. Webtrh se specializuje jen na online oblast a tady přináší lepší efekt. Na Webtrhu lépe najdete copywritera, kodéra nebo správce PPC nebo prodáte e-shop.
Když jsme u e-shopů, na Webtrhu je skupina e-shopářů, kteří sdílí tipy a rady ohledně dodavatelů, posílání, proclívání atd. To je jedna z věcí, ze které mám velkou radost. Hrozně rád čtu Historky z provozování e-shopů.

4. Máte přehled, jaký nejdražší obchod se na Webtrhu uskutečnil?

Doména Reklama.cz se prodala tuším za 500 000 Kč, několik webů Víta Dlouhého jako balík za 400 000 Kč, Pongo.cz za 230 000 Kč. V novém aukčním systému padl příhoz 500 000 Kč na e-shop, ale myslím, že prodávající využil nepřekročené vyhrazené ceny a od obchodu nakonec odstoupil. V aukci se nedávno prodala doména Hospoda.cz za 92 000 Kč.

5. Jaký máte názor na MFA a doménové spekulantství

To jsou podle mě dvě nesouvisející otázky.
MFA využívají nedokonalostí algoritmů vyhledávačů a tématické nenasycenosti. Za hlavní princip MFA považuji arbitráž trafficu. Tvůrci MFA se pohybují na internetu velmi hbitě, dokáží rychle identifikovat trendy a „risers“, tedy témata na počátku jejich obliby. Dokáží získat návštěvníky levněji, než za kolik je prodávají dál.
Velkou nevýhodou MFA je dvojitá volatilita. Zaprvé jsou nejisté výsledky vyhledávačů, algoritmus i vznik dalších konkurenčních stránek (nejen MFA). Zadruhé jsou u MFA nejisté i výdělky. PPC systémy jsou černá skříňka, není jasné, jakou marži si nechávají z kliknutí. MFA se často pohybují na hraně jejich pravidel. Sice všechny PPC systémy mají z MFA užitek, ale občas nějaké exemplárně potrestají.
Existují vyšší třídy tohoto typu arbitráže, které vyměňují nejistotu na obou stranách za kontrolovatelnější zdroje a posouvají se výš v potravním řetězci. Pokud dokážete získat cílené návštěvníky, můžete přeskočit PPC zprostředkovatele a prodávat leady (poptávky), prodávat koupěchtivé návštěvy přes provizní programy nebo navázat přímou spolupráci s konkrétními obchodníky. Naopak na straně získávání návštěvníků můžete nabrat PPC nebo třeba spustit vlastní affiliate program.
V rámci celého ekosystému online podnikání tedy chrliči MFA nedělají nic jiného než všichni ostatní, od e-shopů, prodejce poptávek, leadů, online služeb – snaží se získat návštěvníky levněji a extrahovat z nich vyšší hodnotu. Specifikum MFA spočívá v tom, že operují na nejnižším, nejhůře platícím a nejméně jistém stupni obchodního řetězce.

MFA v širším slova smyslu ale provozují i „seriózní“ firmy. V USA jsou některé firmy, u nichž MFA tvoří velkou část podnikání, kótované na burze. Třeba Ask.com (IACI) nebo Marchex. Mají samozřejmě jinou pozici než malí hráči – jednotlivci. Můžou reklamy volněji formátovat, někdy mají i vlastní feed (strojově čitelný výstup inzerátů), zaměstnávají desítky programátorů a marketérů.
Můj oblíbený příklad z ČR je Seznam. Provozuje vyloženě ze své pozice krále českého trafficu naprosto zbytečnou provizní stránku Letenky.seznam.cz. Ta stránka by se nikdy neumístila v žádném vyhledávači, není na ní nic unikátního. Dřív na ni vedl cenný odkaz z hlavní stránky Seznam.cz. Jeho srovnávač cen Zbozi.cz a katalog Firmy.cz zase o sto šest spamují výsledky Google. Schválně se podívejte, jaké výrazy jsou indexované. Třeba „constitute“, „v červenci“, „since“, „e-e“. Je zřejmé, že jde o automatizované spamování výsledků vyhledávání jinými výsledky vyhledávání, o techniku, na kterou se vyhledávače dívají velmi negativně.
Server Sfinance.cz přebírá články z Finance.cz. Dělá to tak, že přitom odstraní z článků všechny relativní odkazy, které vedou na další sekce Finance.cz, a ponechá jen odkazy externí. Texty pak často přestanou dávat smysl. Pod články je umístěný reklamní blok Skliku a návštěvníci mají možnost „Poslat odkaz e-mailem“ na tento zmrzačený text. Nikoliv na originál. A jako třešnička na dortu – Seznam nechává tyto přejaté a osekané texty indexovat v Google.

Co se týče domén, líbí se mi citát Ricka Schwartze, jednoho z nejznámějších doménových investorů: „Domény jsou nejrychleji rostoucí investiční prostředek v dějinách lidstva.“

Všechno začíná u jména. Dobré jméno je základní předpoklad pro budování značky. Domény odvozují svou hodnotu ze dvou zdrojů – z brandovatelnosti, tedy možnosti využít jméno pro vybudování značky, a z přirozených návštěvníků, lidí, kteří doménu navštíví svévolně, aniž by musel provozovatel zaplatit jakoukoliv reklamu. Doméňáci se rádi noří do technických a z pohledu zvenčí legračních detailů jako kvalita písmen (víte, že D je cennější než K? Tedy alespoň pro anglicky mluvící…), hodnota troj- a čtyřpísmenných domén, vyhledávanost výrazů, selling multiple atd., v posledku jde ale vždy o brandovatelnost a traffic.
Dobrých jmen je omezené množství, takže kolem nich vzniká menší průmysl.

V této chvíli probíhá na celém světě doménová horečka. Lidé tráví dny a týdny procházením seznamů (= rýžováním), odhadováním hodnoty, zvažováním, do kterého jména investovat. Doménám se věnují i velké subjekty, třeba GE Money, Microsoft nebo CNET/CBS.

Z pohledu investora mají domény několik vlastností, zároveň výhodných i nevýhodných. Neexistuje zatím jednoznačný konsensus v hodnotě domén. Zeptejte se deseti doménových expertů na hodnotu, dostanete deset různých odhadů, lišící se často o řády. Někteří držitelé své domény naprosto nereálně nadceňují. Pro příklad doporučuji jakýkoliv inzertní server, kde prodávající udává požadovanou cenu. Superbanka.cz za pět milionů? Bohužel přidáním „super-„ před slovo nevznikne super doména, ale třeba na to ten člověk přijde časem sám.
Jiní držitelé naopak neví, jaký poklad vlastně mají. Známým příkladem jsou Parfemy.cz, které se prodaly za směšných 15 000 Kč.
Nejlepším vodítkem je cena dosud prodaných domén, ale k těmto informacím se těžko dostává a rozhodně nejsou nijak ucelené, na rozdíl třeba od realitního trhu. Další vlastností domén je nízká likvidita. Na rozdíl od akcií není možné investici rychle a predikovatelně proměnit v hotovost.
Obě tyto vlastnosti pramenící z teprve se rodícího průmyslu se ale můžou rychle proměnit ve výhodu, pokud teď chcete do domén naopak vstoupit a jste v nákupním módu.

Někteří bloggeři a diskutéři doménové investice a „doménové spekulanty“ odsuzují. Popravdě mě to nijak nevzrušuje. Sám provozuju portál DomenovaJmena.cz a do domén s radostí investuju.

Pokud jste ochotni skousnout nejistotu a nízkou likviditu, rozumíte online marketingu a dokážete se kriticky zamyslet nad hodnotou, jsou domény zajímavou investiční a sběratelskou komoditou. Jen nezapomeňte, že se obchoduje s nájemními smlouvami, a sledujte, co chystá pronajímatel (registr) a zákonodárci jeho jurisdikce.

6. Nedávno na Webtrhu proběhly změny v systému obchodování – aukce se více zautomatizovaly. Hodně uživatelů si však stěžuje, že nynější systém je méně přehledný a že došlo k odosobnění jednotlivých obchodů, což je odrazuje od obchodování. Někteří pak obchodují podle starých pravidel i v tomto novém systému. Nepřemýšlíte o návratu k předchozímu modelu?

Nový trh je v mnoha ohledech lepší, umožňuje transparentní a přehledné aukce, filtrování podle mnoha parametrů, sledování přes RSS atd. Dostáváme dva druhý připomínek. Věcné, které poukazují na chyby a nejasnosti systému. Na těch pracujeme. Několik služebně starších webtržníků si na nový systém ale těžko zvyká. Byli zvyklí na obchodování v diskusích a aukce jsou podle nich horší. S tím bohužel nemůžu nic udělat. Snad jen doufat, že nakonec dopilujeme aukce k takovému obrazu, abychom je přesvědčili.

7. Pokud pomineme technickou stránku, byl byste pro zpoplatnění inzerce na fórech? Třeba by ubylo pochybných nabídek těch, kteří chtějí být rychle bohatí, ale nechtějí pro to skoro nic udělat. Ptám se, jelikož stejnou otázku jsem položil i Martinovi Malému (otázka číslo 5).

Hodně o tom přemýšlím, už protože je pro mě jako provozovatele dlouhodobě neudržitelné financování Webtrhu jen z inzerce. O tu je sice zájem, inzertní pozice jsou stabilně vyprodané ze 70 %, ale vím, že to není ten správný model, alespoň by neměl být jediný. Webtrh nabízí užitečnou službu, která lidem přináší peníze. Při úvahách se držím základního pravidla: Ten, kdo na Webtrhu vydělává, může také zaplatit poplatek za transakci. Ten, kdo přináší peníze (kupuje, objednává), by neměl Webtrhu platit nic.
Z pohledu kvality nabídek by zpoplatnění odřízlo tu nejnižší, nejméně kvalitní vrstvu nabídek. Nemůžete prodávat blbost, o kterou nikdo nestojí, nemůžete nabízet nekvalitní službu, kterou si nikdo neobjedná, protože i malé poplatky způsobí, že jste v minusu. Dosud jste na Webtrhu na nule, alespoň pokud si neceníte svůj čas, což tento typ lidí většinou ani nebere v úvahu. Jakmile ale budou muset zaplatit i pětikorunu za odeslání nabídky, začnou to zvažovat.
Druhý efekt je samoregulace tapetování. Moderátoři teď musí ručně řešit rychle za sebou opakovaně zadávané aukce či nabídky. Tohle by zpoplatnění vyřešilo mnohem efektivněji. Zpoplatnění by nejspíš nemělo další výrazný efekt na kvalitu konkrétních nabídek, ale rozhodně by mělo efekt na kvalitu celé tržní platformy, na poskytované nástroje, likviditu a počet nabídek.
Nedávno jsme začali kupovat inzertní plochy na jiných webech – třeba 404m.com, Neveceral.cz, Filosof.biz. V bannerech se objevují konkrétní poptávky a aukce z Webtrhu, takže je vidí víc lidí i mimo Webtrh a můžou zareagovat. Zpoplatnění umožní nakoupit víc inzerce a přivést víc kupců a zadavatelů.

8. Na Webtrhu se nyní objevila soutěž – Rybí challenge. Připadá mi, že si to chlapci představují jako Hurvínek válku. Co si o této soutěži myslíte?

Vy jste mistr návodných otázek. Všechno, co lidi motivuje k práci a přátelskému soutěžení, je parádní. Budu to sám alespoň velmi nadšeně sledovat.

9. Děkuji za rozhovor. Ať se Vám daří.

Díky, přeji totéž i Vám a Vašemu webu.